Karlovy Vary. Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký. Rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů. Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina. Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste. Hlavními památkami jsou kolonády( v Mlýnské kolonádě se točil film Vrchní prchni), lázeňské budovy , Vřídlo a podzemí, kostel svaté Máři Magdalény a pravoslavný sv. Petra a Pavla.

Rozhledna se nachází  v jihovýchodní části města kousek od Hůrek.

Goethova vyhlídka. Další stavba, pod kterou je podepsané stavitelské duo Fellner a Helmer (1889). Do okolí se můžete rozhlédnout po tom, co zvládnete 165 schodů a vystoupáte do výšky 34 m.

Tři kříže.Kříže tu byly vztyčeny jako symbol úspěšné rekatolizace města a jeho okolí (po roce 1620). Pověst však praví, že symbolizují smrt tří bratrů, kteří zemřeli násilnou smrtí.

Jelení skok. Z jiné perspektivy se můžete na město podívat právě odtud. Socha kamzíka stojícího na skále a hledícího na město patří ke Karlovým Varům stejně jako minerální voda, lázeňské oplatky a Becherovka.

Rozhledna Diana. Věž z roku 1914 najdete na Výšině přátelství nad Grand hotelem Pupp. Dostanete se k ní pěšky po lesních stezkách nebo lanovkou. Jízda lanovkou trvá přibližně 3 minuty. Na ochoz, do výšky 25 m, vyjedete buď výtahem, nebo protáhnete nohy na 150 schodech. Kam vaše oko dohlédne, můžete vyzkoušet denně kromě ledna. Za krásného počasí je údajně vidět až do vzdálenosti 70 km.

Vyhlídka Karla IV. Krásná pseudogotická věž pochází z roku 1877. Jediné co musíte udělat, než se rozhlédnete do krajiny, je pokořit 79 schodů. Na rozhlednu je neomezený přístup.

Další čtyři místa se nachází přímo ve městě.

Zámecká věž. Nalézá se nad Zámeckou kolonádou. Původní gotická stavba pocházela z období kolem roku 1358 a byla postavena na příkaz Karla IV. Při zničujícím požáru v roce 1604 budova shořela.Rekonstrukce v barokním stylu se dočkala už jen věž, ze které byli vítáni významní lázeňští hosté.