Česká Amerika – Karlštejn – Koněpruské jeskyně

Česká Amerika Mořina – Velká Amerika. Lom také zvaný český Grand Canyon. Je to vápencový lom, který je částečně zatopen a svou monumentálností připomíná americký kaňon. Lom je hluboký 80 metrů a na jeho dně se nachází dvě navzájem propojená jezírka s průzračnou vodou a hloubkou okolo 10 metrů. Ty zejména v létě lákají ke koupání. Bohužel brána do lomu je trvale zavřená a tak i přes přísný zákaz řada lidí slézá po skalách na dno Velké Ameriky, což je poměrně nebezpečné a nelze doporučit. Zato bez obav si můžete hluboký kaňon prohlédnout z nově vybudované vyhlídkové terasy, či s trochou opatrnosti po pěšinách vedoucích kolem Velké Ameriky. Kousek za Velkou Amerikou se nachází také například Mexiko nebo Malá Amerika. Pohled je to velmi impozantní. K lomům se váže mnoho pověstí. Nejznámější je O Hagenovi.

Pověst O Hagenovi

Nad rozstřílenou střechou Karlštejna vlála československá vlajka. Třepetala se v záři květnového slunce roku 1945. Z nedalekého kopce ji zachmuřeně pozorovali tři zarostlí muži v potrhaných uniformách wehrmachtu. Po nočním boji s partyzány se ztratili svojí jednotce a do rána se schovávali v hustém lese. Dnes se chtěli připojit k německé posádce hradu. Ale vlajka na věži zmařila jejich naděje. Zůstali sami, bez velitele a bez zásob v cizí znepřátelené zemi. Zbyla jim jen jediná možná cesta na západ. Nedaleko hradu, v zalesněné oblasti vápencových skal a roklí, protkané spoustou těžních jam, narazili na početnou skupinu partyzánů. V krátké přestřelce jeden Němec padl a druzí dva museli pod palbou ustoupit až k okraji hlubokého lomu. Ve skalní stěně pod nimi se černalo několik otvorů do podzemních chodeb. Poslední možnost úkrytu. Domluvili se pohledem a počali sestupovat po strmé skalní stěně k otvoru nejbližší štoly. V těžkých okovaných botách se lezlo špatně. Odhazovali silné maskovací pláště a vystřílené samopaly. Po chvíli se nad okrajem lomu objevilo několik partyzánů. Zahlédli sice dva stíny, mizící ve štole, ale dlouhá dávka ze samopalu zasáhla už jen mlčenlivé kameny. Po dvou hodinách ve štole už toho měli oba Němci dost. Klopýtání ve tmě, narážení do dřevěných opěr a brodění blátem. Vyškrtali už téměř všechny sirky a východ nikde. Přece jdou po kolejích, a ty vozíky, co tu stály na zarážkách, se sem někudy dostat musely. Jejich úvahy přerušil jakýsi vzdálený rachot. V dáli před nimi se objevilo malé světlo. Přitiskli se ke stěně a z pouzder vytáhli pistole. Světlo se přiblížilo. Už mohli rozeznat důlní vozík s kahanem, za kterým se krčilo několik postav s puškami. Jeden Němec vystřelil. Odpověděl mu bolestný výkřik a ohlušující dávka ze samopalu. Nezasáhla ho. V záblesku výstřelů si ale všiml výklenku ve stěně. Skočil do něj následován svým druhem. Nebyl to výklenek, ale odbočka štoly. Koleje tady nevedly. Dali se do běhu a modlili se, aby nespadli do nějaké díry. Když se za nimi ozval dusot mnoha párů nohou, ten zadní se otočil a hodil granát. Ve tmě však špatně odhadl směr a granát narazil do stěny. Neměl už čas zalehnout. Strašná síla výbuchu ho odhodila stranou jako pytel zkrvavěných hadrů. Jeho druhovi vpředu zalehlo v uších. Nemohl proto slyšet temné zadunění, které se ozvalo po výbuchu. Ucítil jen, jak se zachvěla země a na hlavu se mu zřítila dřevěná výstuž. Když se probral, bylo ticho a tma. Syrové vlhko a chlad ze země. Špatně se dýchalo. Namáhavě se postavil, zatočila se mu hlava. Chvilku šmátral po kapsách a potom rozškrtl svoji poslední sirku. Nedaleko ležela mrtvola jeho druha, zasypaná kládami a kamením. Za ní se tyčil mohutný zával z obrovských kamenných bloků. Sirka dohořela a spálila mu prsty. Otočil se, rukou nahmatal stěnu a dal se na další klopýtavou cestu. Nedošel daleko. Chodba byla slepá. Vyčerpaně se posadil na zem. Německo prohrálo válku, jeho kamarádi padli a on sám je zaživa pohřben v této podzemní noře. V pistoli mu zbyl jen poslední náboj. Nevěděl, že jeho jméno nezemře s ním. Jmenoval se HANS HAGEN.

Karlštejnské muzeum betlémů se rozkládá na 300 m2 ve třech podlažích barokního domu s interiéry zařízenými stylovým historickým nábytkem, obrazy a dřevořezbami. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout 50 betlémů a předmětů spojených s touto tematikou. Nejvíce exponátů je z oblasti Krkonoš, Orlických hor a Králík. Zaručeným lákadlem je půdní prostor domu s tzv. Karlštejnským královským betlémem (80 m2) s 46 loutkami v dobových oblecích. Možná vás překvapí, že Ježíškovi přináší dary deset nejvýznamnějších panovníků včetně sv. Václava nebo Karla IV., že vedle Bílé paní popíjí karlštejnské víno Bušek z Velhartic a za zády mu houf husitských bojovníků právě dobývá hrad. Součástí muzea je i expozice věnovaná dějinám vinařství na Karlštejně.

Hrad Karlštejn.Monumentální hrad na skalnatém výběžku nechal vybudovat Karel IV. v letech 1348 - 1367 k zabezpečení říšských korunovačních klenotů a sbírky svatých ostatků, o které měl pečovat sbor kanovníků. Podle dobového zvyku byl hrad pojmenován po svém zakladateli. Dominantou je 60 m vysoká Velká věž s kaplí svatého Kříže, kde byly uchovávány relikvie a korunovační poklad. Pod ní vyrostla Mariánská věž a mohutný královský palác, na hlavním nádvoří stojí purkrabský dům a nejníže položeným objektem je Studniční věž. Nejcennější prostorou je dochovaná kaple sv. Kříže se 130 deskovými gotickými obrazy Mistra Theodorika. Stěny a strop místnosti byly pokryty zlacenou výzdobou se zasazenými polodrahokamy a skleněnými čočkami, které představují hvězdné nebe. V roce 1420 nechal král Zikmund odtud odvézt říšské korunovační klenoty; svůj účel ale hrad opět plnil v průběhu husitských válek, kdy tu byly uloženy české korunovační klenoty a český korunní archiv. V letech 1578 - 1597 nechal Rudolf II. hrad renesančně upravit dvorním architektem U. Aostallissem. Po odvezení korunovačních klenotů (1626) hrad ztrácel na významu, v roce 1755 jej získal ústav šlechtičen. Současnou podobu získal komplex během puristické rekonstrukce v letech 1887 - 1899 (arch. J. Mocker, B. Schmidt). Od první poloviny 19. století oblíbený cíl výletů. Pro návštěvníky jsou připraveny dva prohlídkové okruhy: I. okruh zahrnuje historické interiéry dvou pater Císařského paláce a Mariánskou věž s hradní Pokladnicí a Klenotnicí, II. okruh zavede do kostela Panny Marie se sakristií a kaplí sv. Kateřiny, do Velké věže s prohlídkou nástěnných maleb schodiště, lapidária, obrazárny, pracovny architekta Josefa Mockera a návštěvou unikátní kaple sv. Kříže.

Praktické informace:

Česká Amerika

Otevírací doba: celoročně Vstup: volný

Malé pevnostní muzeum

Otevírací doba :

V. - X. / první a poslední So, Ne v měsíci

Expozice:

1.okruh Interiéry tzv. řopíku

Muzeum betlémů

Otevírací doba :

III., XI. / Út - Ne / 9.00 - 12.00, 13.00 - (15.00)
IV., X. / Út - Ne / 9.00 - 12.00, 13.00 - (16.00)
V., VI., IX. / Út - Ne / 9.00 - 12.00, 12.30 - (17.00)
VII., VIII. / Út - Ne / 9.00 - 12.00, 12.30 - (18.00)

Expozice:

1.okruh Prohlídka betlémů  Základní vstupné : 40
Snížené vstupné : 25  Rodinné vstupné : 80

Muzeum voskových figurín

Otevírací doba :

I. - XII. / Po - Ne / 9.00 - 18.00

Expozice:

1. okruh Voskové figuríny panovníků českých dějin  
Základní vstupné : 90 Snížené vstupné : 50  Rodinné vstupné : 190

Hrad Karlštejn

Otevírací doba :

III., XI. / Út - Ne / 9.00 - 12.00, 13.00 - (15.00)
IV., X. / Út - Ne / 9.00 - 12.00, 13.00 - (16.00)
V., VI., IX. / Út - Ne / 9.00 - 12.00, 12.30 - (17.00)
VII., VIII. / Út - Ne / 9.00 - 12.00, 12.30 - (18.00)

Expozice:

1.okruh  Historické interiéry dvou pater Císařského paláce a spodních podlaží Mariánské věže s cenným vybavením ze 14. – 19. století.  

Základní vstupné : 130 Kč Snížené vstupné : 70 Kč  Rodinné vstupné : 320 Kč

Expozice:

2. okruh Východní křídlo Císařského paláce, Mariánskou a Velkou věží
Základní vstupné : 300 Kč  Snížené vstupné : 150 Kč

Upozornění: prohlídka II. okruhu je možná pouze na základě rezervace. Rezervovat si můžete na číslech: 274 008 154,  274 008 155,  274 008 156,  274 008 157

Koněpruské jeskyně

Otevírací doba :

IV. - VI., IX. / Po - Ne / 8.00 - 16.00
VII., VIII. / Po - Ne / 8.00 - 17.00
X. / Po - Ne / 8.30 - 15.00

Expozice: